Ahmed má hlad

Jak to vlastně všechno bylo?
                                 (Vyplodil Štěpán Černoušek)

Hudební skupina Ahmed má hlad není typickým dítětem své doby. V pochmurné atmosféře přelomu tisíciletí působí jako planoucí pochodeň, která vnáší do společenského a kulturního života české společnosti více světla a tepla. Členové skupiny jsou mladí, krásní lidé a jejich písně již vyléčily nejednoho malomyslného.
Na druhou stranu si však Ahmed má hlad nebere servítky a svou hudbou břitce pranýřuje nejrůznější nešvary. Pomocí not a tónů švihají muzikanti bezduché frázisty a upozorňují na nebezpečí lidské hlouposti a malosti. Z Ahmedových textů promlouvá lidová moudrost prověřená staletími. Najdeme v nich satirické alegorie na nespravedlnost osudu, ale i hluboká zamyšlení nad smyslem života a posláním člověka.
Historie kapely sahá až do minulého století. Začátkem roku 1997 se sešli kamarádi a spolužáci z filozofické fakulty UK, aby si společne zahráli své oblíbené písně z prostředí ruského rocku a balkánských lidovek. Při příležitosti představení divadelního spolku "Mír chýším - válku palácům!" dne 25.5.1997 v hostinci Na Slamníku došlo k první performanci před širším publikem. Pod názvem "Málohektaři-rock" zahrála kapela čtyři skladby (Páčka sigaret, Makedonija, Svět se posral, Revoljucija) a k velkému úspěchu u posluchačů všechny tyto písne 4x opakovala. To si ovšem už nikdo ze členů vzhledem k množství požitého alkoholu nepamatuje.

"Unikatni fotografie z prvniho koncertu kapely Malohektari-rock, predchudce Ahmeda. Zleva: Andrej Novik, Stepan Cernousek, Jan Zemlicka, Josef Jindrak, Martin Vacke"

Původní obsazení - Štepán Černoušek (el.kytara), Josef Jindrák (basová kytara), Andrej Novik (zpěv), Martin Vacke (el.kytara), Jan Žemlicka (el.kytara) - nevydrželo dlouho. J.Jindrák se začal více věnovat své kapele J.K.H.CH. a jeho post basového kytaristy prevzal Š.Černoušek po zralé úvaze, že tři kytary v jedné kapele je přespříliš.
Po několika koncertech (především v kultovní restauraci Na Slamníku), došlo k přijetí prvního dechu. Podmanivý zvuk klarinetu Mikuláše Kroupy pozvedl celkový zvuk kapely, v té době již s novým názvem "Ahmed má hlad", a dal vyniknout balkánským rytmům, na než se v té době kapela zaměřila především. To se psal konec roku 1998.
Poté, co M.Kroupa odešel do války, dočasně byl nahrazen Michalem Hrozou. Tomu se ovšem styl Ahmeda natolik zalíbil, že vytvořil s M.Kroupou navrátivším se z vojny dechovou sekci, která dodnes svým jemným citem pro harmonii vytváří nejednoduché, avšak libozvučné dvojhlasy.
Na sklonku roku 1999 řady členů Ahmeda rozšířila Laura Kopecká svým zádumčivým hlasem jihovýchodních pěvkyň. Přirozenost jejího hlasu doplnil z jara 2000 bubeník Filip Hrubý, který brilantním způsobem dokázal zkloubit svoi punkovou minulost a balkánskou přítomnost.
V létě roku 2000 opustil kapelu zakládající člen Martin Vacke, který se začal hlouběji zabývat symbiózou hudby a výpočetní techniky. Místo něj do Ahmeda zavítal stejný ksicht Michal Šmíd, který svou hrou na akordeon vnesl do kapely ten správný "drajv". Hostujícího houslistu Matěje Kroupu nahradil na jaře 2001 Václav Trojan, čímž se počet členů ustálil na magickém počtu devět.

MP3 Archív

Ukázky z nového CD Magadan (2004)

Ukázky z CD Salám a Lajka (2002)

Fotky

Ahmed ve studiu (Ostrava, listopad 2001) 






  

Ahmed na Knírek Tour (Polsko, říjen 2001)

Ahmed na Deltě (květen 2001) 

Ahmed na Baráčnické Rychtě (březen 2001)

Ahmed v Akropoli (28.listopad 2000)